A jsou tu Velikonoce. Nikdy jsem Velikonece neměla ráda, ale ty loňské ty stály za to - narodila se nám na velikonoční pondělí Magdalénka.
Strašně ráda na ten den vzpomínám, v noci se něco začalo dít, ale já nemohla uvěřit, že už je to ono, přece jen to bylo o 14 dní dřív a já chtěla zvládnout ještě spoustu věcí, jako třeba jít hodovat s Honzíkem. Magdalénka se narodila do krásného slunečného rána, když jí vyndali, tak měla pupeční šňůru mezi nohama a mě prolítlo hlavnou, že bude mít Honzík partáka na lumpárny, jaké pro mne bylo překvapení, když mi porodní asistetka řekla, že máme holčiku. Hned mi jí ukázali a byla a pořád je nádherná, černé vlásky, byla jiná než Honzík. Ještě ted den se na ní přijel Honzík podívat a dával jí pusinky a ta láska jim vydržela doteď a doufám, že se budou mít takhle rádi celý život.
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatNo to jsou ti, co si nejdřív domluví, že nás přijdou vyšupat a pak ještě přebíhají v porodu -:))
OdpovědětVymazatAle, že to uteklo co?!!!!!
Uteklo to strašně rychle. Doufám, že zítra doma bude, Honzík už má připravenou hodovačku a já tu mám připraveno něco pro Káju.
OdpovědětVymazat